#suHR a píšu: Jak potomkovi zvýšit šance na trhu práce

Když jsem chodil do školy, máma mi pořád říkala: „Když se budeš blbě učit, nebudeš mít maturitu a nenajdeš práci.“ Jó, kdyby tenkrát věděla, jak to bude dneska na trhu práce vypadat. 

Dneska to nebude ani o personálních agenturách, ani o výběrkách ani o pohovorech. Bude to upřímný pohled na trh práce a o budoucím profesním uplatnění vašich ratolestí. Po čem dnes personalisté „prahnou“ a po čem ještě nějaký ten čas prahnout budou? Jak zvýšit vašemu dítěti šanci na trhu práce a zajistit mu dobré budoucí uplatnění? K čemu ho nenutit a co mu tlouct do hlavy? Pokud vás zajímají odpovědi na tyto otázky, čtěte dále. 

Když vezmeme v úvahu poslední rok, kdy se chodilo normálně do školy (2019), vychrlily střední školy cca 75 000 absolventů. Z toho téměř 52 000 s předpokladem, že budou ve studiích pokračovat dále. Zdá se to být jako perfektní zpráva, že budeme mít inteligentní národ, složený primárně ze vzdělaných lidí, ale jak to je s uplatněním dnešních maturantů bez praxe? Pro ilustraci dnešní situace na trhu práce vám předvedu na názorném příkladu porovnání dvou výběrek v naší personální agentuře. 

Administrativní podpora back office – za 4 týdny 164 uchazečů, z toho cca 42 % bez praxe s ekonomickou školou. 50 % uchazečů rámcově odpovídá požadavkům a 8 zbylých procent je úplně „mimo“, což se běžně stává. Vřelé „díky“ portálu Jobs.cz za článek: „V inzerátu hledají supermana: nevadí, i tak odpovězte“, který je noční můrou některých recruiterů 😀 

Z prescreenu máme tedy 82 uchazečů, kteří odpovídají, a výběrko může vyhrát pouze jeden. To máme při mé chabé znalosti matematiky šanci 1:82 na úspěch. V reálu je to složitější a procento úspěchu ovlivňuje ještě dost faktorů, např: kdy na inzerát zareaguji, jaký napíšu motivační dopis, nálada recruitera, chemie aj.

To byl první příklad. 

Servisní technik Junior s vyhláškou 50 – za 4 týdny 43 uchazečů, z toho 69 % vyhovujících požadavkům, 12 % bez praxe, 19 % úplně „mimo“. Z precsreenu máme tedy 30 uchazečů s „kurzem“ 1:30 na úspěch. Nikdy jsem nesázel, ale myslím, že kdybych chtěl, vím, kam vsadit. Čeho je tedy z pohledu personalistů na trhu nedostatek, a ještě dlouho bude? 

Bezpochyby technické profese a stavební pozice (servisní technik, elektrikář, montážní dělník, projektant). Bojíte se, že se vaše děti tímto neuživí? Nemějte strach, mnohdy jsou lépe zaplaceni než manažeři na kancelářských postech. 

Dalším významným segmentem s téměř jistým uplatněním jsou řemeslné profese (truhlář, stolař, zámečník, obuvník, kovář, nožíř, svářeč, …). 

Pokud chcete vsadit na úplnou jistotu a vaše dítě není právě manuální typ, IT branží nikdy nic nezkazíte. Jakmile bude hledat práci, i s minimální zkušeností ho vezmou všemi deseti. Chemie je také bezpochyby super volba, pokud dítko opravdu baví. A když už syna/dceru pošlete na ekonomiku nebo obchod (jako tenkrát mě naši) tlučte mu do hlavy, ať u toho vydrží. Protože lidí se souvislými zkušenostmi si na trhu práce nejvíc ceníme. Zahraniční obchod, audit, dobrý obchodník nebo účetní v kombinaci s léty zkušeností je pořád žádané „zboží“.   

Na dvě otázky už odpověď znáte. Teď tu třetí – k čemu ratolest nenutit a co jí nebo jemu naopak tlouct do hlavy? Sám děti nemám, takže nemůžu kázat, ale inspirací mi vždycky byla výchova našich. Měl jsem volnost v tom, co chci, ale taky jasně nastavené mantinely, které nemůžu překročit. Vždy když jsem chtěl, mohl jsem si přijít pro radu, a i když byl nápad sebehloupější, dostal jsem vždy upozornění, ale ne zákaz. Při studiích jsem zjistil, jakou mají peníze cenu, a to jen díky nim, protože mi nebránili v práci v hospodě, při údržbě zeleně, noční práci v hotelu nebo za kasou v Tescu. 

I když ze mě měli občas „infarktové stavy“ a báli se, co ze mě bude, nakonec se zjistilo, že v době, kdy jsem se musel rozhodnout, jak začnu svoji „dospěláckou“ kariéru, jsem měl naprosto jasno v tom, co chci dělat.  Dnes můžu říct, že dokážu mít respekt ke každé profesi na trhu práce, jelikož jsem si jich nespočet vyzkoušel a vím, co která obnáší. 

Takže až vám jednou bude vaše ratolest v pubertě říkat, že chce točit pivo v hospodě a, že je to jeho životní sen, nebojte, určitě se neztratí. 😊 

Autor: Petr Jarolím