#suHR a píšu: Single nebo Multitasking?

Nekonečný příběh: Single nebo Multitasking?

V poslední době se objevuje mnoho článků propagujících singletasking. Avšak spousta lidí pořád věří v zázračné účinky multitaskingu. Jak to tedy je? Představují singletasking a multitasking dva soupeře v ringu nebo mohou být super dvojka? 

Nedávné neurovědecké studie potvrzují, že opravdový multitasking, tedy řešení více úkolů naráz, je vlastně nemožný. Jak popisuje Nicholas Carr náš mozek není schopen udržet v jednom momentě více než dvě až čtyři informace. Jakmile přijdou další podněty, mozek začne fungovat v režimu vypouštění přebytečných, předešlých nebo prostě nadpočetných informací. 

Dave Crenshaw, autor knihy Mýtus o multitaskingu, se nám snaží demonstrovat neproduktivitu multitaskingu jednoduchým cvičením. Máte za úkol napsat například na jeden řádek větu “Přepínání úkolů je krádež.” a na druhý řádek číslici za každé písmeno, tedy číslice od 1 do 22. Zapněte si stopky a v prvním testu zjistěte, za jak dlouho napíšete oba řádky, když píšete každý zvlášť. V druhém testu taktéž napište oba řádky, ale metodou, kdy píšete písmeno, číslici, písmeno, číslici na příslušné řádky. Tímto testem ukazuje časovou ztrátu při řešení více věcí naráz. Dave také rozlišuje termín switchtasking (přepínání úkolů) a označuje jej jako zloděje našeho času. 

Pan Multitask žije?!

Nehledě na zvyšující se množství studií, které vyvracejí pozitivní vliv multitaskingu se však v populaci pořád těší „pan Multitask“ velké oblibě. Spousta lidí v něj věří. Objevuje se pořád v CV jako vlastnost nebo užitečná dovednost. Udělala jsem si mini průzkum na Linkedinu, kterého se účastnil malý, ale zajímavý vzorek lidí (ženy i muži, různá věková kategorie, technické i netechnické obory, manažerské role). Na obrázku níže vidíte, že hlasování bylo velmi těsné.

Multitasking přece existuje při běžných činnostech. Jsme schopni pít kávu a zároveň číst noviny, jít a povídat si s kolegou, zamykat dveře, a přitom odpovídat partnerovi na dotaz, poslouchat hudbu, a přitom vykládat myčku. Ano, lze multitaskovat, ALE jen POKUD můžeme u jednoho z úkolů jet na autopilota. 

Přepnout svoje každodenní fungování, řešení pracovních i jiných úkolů na singletasking modul ale nemusí být jednoduché. Někteří lidé mají pocit, že takový luxus, jako řešit v daném čase pouze jeden úkol, si nemohou dovolit. Kromě naučných videí, kde jsou vysvětlené některé výsledky studií a názorně ukazují úsporu času, mohou takovýmto jedincům pomoci i knihy. Jedna z populárních na dané téma je od Devory Zack, Singletasking: Získejte více, pěkně popořadě (Singletasking: Get More Done – One Thing at a Time).

Funguje mýtus multitaskingu? 

Velice zajímavá studie vznikla na University of Pennsylvania. Shalena Srna se svým týmem zkoumala multitasking a důvěru lidí v něj jako základní předpoklad. Na začátku studie se respondenti vyjadřovali ke svému vztahu k multitaskingu. Pár zajímavostí:

  • Více žen, než mužů věří, že multitasking je důležitá věc, kterou lidé mají umět. 
  • Celých 100 % účastníků ve věku 18–24 let, věří, že multitasking je důležitou vlastností. Kategorií účastníků, která tomu věří nejméně, jsou lidé ve věku 65 a více (69.4 % z nich věří).
  • Největší důvěru v multitasking mají lidé s nejvyšším příjmem.

Víra v sílu multitaskingu se zdá opravdu silně zakotvená.

Dalším základním předpokladem bylo, že v podstatě každá činnost se dá popsat jako singletasking nebo multitasking. V rámci několika testů na různých skupinách lidí se sledovala různorodost reakcí a výsledků na zvládnutí stejných úkolů, které ale jednou byly popsány jako jeden samostatný úkol a podruhé jako 2 různé úkoly, které se mají řešit dohromady. Multitaskingové zadání vždy mělo lepší finální výsledky. Respondenti více využili veškerý čas, který jim byl na úkol umožněn a měli lepší výsledky v podobě bodů za jednotlivá řešení. Tato studie tedy podporuje myšlenku, že pokud předáme lidem úkol, který prodáme jako multitaskingový, více je motivuje, mají větší odhodlání dosáhnout dobrých výsledků a výsledný efekt se nám vyplatí, i když, z neuroveděckého nebo lingvistického hlediska se fakticky o multitasking nejedná. 

Autor: Denisa Dvořáková