#suHR & Andrea Gembalová

Na dalším setkání #suHR si budeme povídat o firemní kultuře, jejímž nastavováním nás provede Andrea Gembalová.

Andrea Gembalová je tzv. Štěstěnou, nebo-li Chief Happiness Officer v IT společnosti IReSoft, kde podporuje dobře fungující vztahy, které jsou založeny na důvěře, respektu a schopnosti komunikovat. Baví ji hledat příležitosti pro inovaci firemní kultury, protože je bytostně přesvědčena, že zdravě fungující tým,  je zárukou skvělých výsledků. Má romantickou duši a srdce na pravém místě.

Ahoj Andreo, moc děkuji za Tvůj zájem zapojit se do projektu #suHR a sdílet tak svoje znalosti a zkušenosti. Hned na začátek bych se ráda zeptala, jak jsi se dostala k práci v HR a proč děláš zrovna tohle?

Přiznám se, že pro mě to není práce, ale PO-VOLÁNÍ. Už od dětství jsem byla přirozený pečovatel a harmonizátor každého kolektivu, ve kterém jsem se vyskytovala, a to mi zůstalo až do dospělosti. Žila jsem devět let v zahraničí, kde jsem se naučila, že existuje úplně jiný způsob vedení, než na který jsem byla zvyklá tady doma. A to ten, že správný nadřízený rozpozná potenciál svého podřízeného a nechá ho v tom rozvíjet. Nepoužívá techniky zastrašování, síly či manipulace k dosažení cílů. Prostě šlo, laicky řečeno, o lidský přístup. Když jsem se vrátila zpět do ČR, jedna velmi špatná pracovní zkušenost mě vedla k tomu, že jsem si přála, aby se stejný způsob vedení, kde si váží svých zaměstnanců, dostal i k nám. Takže jsem si udělala takový konkurz na svého šéfa. Věděla jsem, že potřebuju předem znát hodnoty člověka, kterého budu reprezentovat. A měla jsem to štěstí, že Jirka Halousek, ředitel brněnské IT firmy IRESOFT,s.r.o., uměl s mou povahou a myšlenkou dobře naložit.

Na druhém setkání #suHR se v rámci Tvé prezentace budeme bavit o budování firemní kultury, která je v poslední době hodně skloňovaná, nicméně pořád je dost firem, které ji neřeší. Jak se na důležitost nastavení firemní kultury díváš Ty? 

Osobně si myslím, že je klíčová. Protože prostředí, ve kterém pracujeme má obrovský vliv na naši psychiku jak v práci, tak i doma. Ta pak ovlivňuje naši efektivitu, nasazení a ty pak konečné výsledky, ale i celkovou spokojenost. Jen bych si osobně dala pozor na slovo “budování”. Ono to může někoho svádět k tomu, že si dle nynějšího trendu na zeď v kancelářích vylepí hodnoty a myslí si, že podle toho najednou bude žít celá firma. A má hotovo. Dle mého každá firma svou kulturu už má, to nejde obalamutit. Já zastávám názor, že ryba smrdí od hlavy. 

S čím se podle Tebe setká každá společnost, jejímž cílem je nastavení firemní kultury? Kdo všechno se na procesu musí podílet, aby kultura skutečně odrážela fungování a život firmy?

Mělo by se počítat s tím, že se to nestane mávnutím kouzelného proutku. Jelikož u některých měníte způsob myšlení, je to běh na delší trať. Měla by se dát příležitost, aby se na tom podíleli úplně všichni. Jinak to bude zase něco, co bylo nařízeno a lidé to za své nepřijmou, protože se s tím neztotožní. De facto zjistit, jaká ta jejich kultura je a jaké má přednosti. 

Představme si firmu, která si úspěšně vytvořila určitou firemní kulturu a nyní je jejím cílem si ji udržet. Jak zajistit, aby ji zaměstnanci i veřejnost stále vnímali ve všem co firma dělá/produkuje i rok či dva po jejím nastavení?

Určitě to není o tom, že nastavíte a máte hotovo. Pokud má něco fungovat, je potřeba se o to starat. A určitě by to nemělo stát na jedné osobě. Je to o fungování celku. Ovlivníte to i tím, jaké nové zaměstnance do firmy přijímáte. Jaké mají hodnoty a zda zapadnou do stávajícího kolektivu.

Počet společností, které se nastavením firemní kultury zabývají, poslední dobou roste. Kterou firmu bys v tomto mohla vyzdvihnout a pochválit?

Velice si vážím Martina Paličky z Etnetery, Josefa Dvořáčka ze Sonnentoru, Michala Beránka z OpenOne, Roberta Krejči z Inventi Labs, Ivany Sankot Kováčové z Aqua Angels a dalších. Líbí se mi jejich způsob myšlení, odhodlání a často i skromnost a pokora.

V brněnském IReSoftu působíš v roli Chief Happiness Officer. Jak vypadá Tvůj klasický pracovní den? 

Zjistím, co je momentálně aktuální, co by lidi zajímalo, co by společně rádi podnikli nebo co je trápí. Organizuji od akcí sportovních, vzdělávacích, společenských až po ty dobročinné, kdy vytvářím nejen příležitost prohlubovat vztahy i na jiné úrovni než pracovní, ale zároveň udělat i něco pro druhé. Slavíme i firemní výročí, kdy se s dotyčnou osobou sejdu a zjišťuji, jak se má. Často podpořím tam, kde se zrovna nedaří, nasměruji či dodám odvahu. Jsem prostě “všudezdejší”, jak kolegové často říkají.

#suHR je iniciativa zaměřená na vzdělávání, které je velmi důležité v průběhu kariéry každého z nás. Jak se v HR vzděláváš Ty? Co čteš, sleduješ, posloucháš, jaké akce a kurzy navštěvuješ?

Jsem stále v kontaktu s kolegy z WooHoo Academy, kterou jsem díky firemnímu vzdělávání absolvovala loni v Dánsku. Mám tak přehled, co se kde ve světě děje. Dále jsem součástí dvou uzavřených Mastermind skupin, které mají stejné zaměření. S jejich členy se pravidelně scházíme a vzájemně sdílíme své zkušenosti, řešíme konkrétní problémy, se kterými se při své praxi potýkáme či se jen podporujeme. To mě neskutečně obohacuje. Dále mám ráda psychologické workshopy. Nedávno jsem dokončila roční program na UAM (University of Applied Management) Rekonstrukce vlastní sebehodnoty. A má nejoblíbenější konference, kterou bych vřele doporučila, je Happiness@Work, která se letos koná 10.10. v Kongresovém centru v Praze. Já se letos bohužel nemohu zúčastnit.