Účastník absolvuje školení, odchází s množstvím poznámek a inspirace, ale po několika týdnech zjišťuje, že v praxi vlastně nic zásadního nezměnil. Důvod je jednoduchý. Informace samy o sobě nestačí. Nejtěžší část přichází až ve chvíli, kdy je potřebujeme převést do konkrétní situace ve firmě. Jak přesvědčit management o nové iniciativě? Jak zvládnout náročný rozhovor se zaměstnancem? Jak poznat, že projekt míří špatným směrem? Na podobné otázky často neexistuje jediná správná odpověď ani univerzální návod. A právě tady naráží i umělá inteligence. Dokáže během několika sekund navrhnout různá řešení nebo shrnout odborné poznatky. Neví ale, jak funguje vaše firma, jaké překážky řeší váš tým ani co se v podobné situaci opravdu osvědčilo. Největší hodnotou vzdělávání už proto dnes není samotný obsah, ale možnost nové poznatky společně interpretovat, diskutovat o nich a ověřovat je v praxi.
Co je Community-Based Learning
Právě na tomto principu stojí Community-Based Learning – vzdělávání, ve kterém je komunita důležitou součástí samotného procesu učení. Neznamená to ale, že odborník nebo lektor ztrácí svou roli. Naopak. Přináší odborné know-how, ověřené postupy a pomáhá účastníkům porozumět tématu. Studenti se tak neučí pouze od lektora, ale také jeden od druhého. Sdílejí, jak podobné situace řešili ve svých firmách, co se jim osvědčilo a na jaké překážky narazili. Takové prostředí přirozeně podporuje peer learning, tedy vzájemné učení mezi účastníky. Diskuse pomáhají lépe pochopit nové koncepty, zpětná vazba od ostatních odhaluje slepá místa a společné řešení reálných situací usnadňuje převést teorii do praxe. Jak říká Michaela Tumpachová, zakladatelka a CEO SUHR: „Expert vám může říct, jak by něco mělo fungovat. Komunita vám ukáže, jak to funguje ve dvaceti různých realitách.“ Ve skupině zkušených profesionálů se totiž přirozeně koncentruje obrovské množství praktického know-how. Každý přináší jinou zkušenost, jiný pohled i jiná řešení, která by žádný jednotlivý lektor sám nabídnout nemohl.
Proč se díky komunitě učíme lépe
Velká část profesního know-how není nikde sepsaná. Nevzniká v prezentacích ani v metodikách. Předává se prostřednictvím praxe, příběhů a rozhovorů. To platí zejména v HR, kde mnoho situací nemá jedno správné řešení. Personalista může znát všechny principy vedení hodnoticího rozhovoru, ale až sdílení zkušeností s ostatními mu ukáže, jak podobné situace skutečně probíhají v různých firmách. Zjistí, co fungovalo, co se naopak neosvědčilo a jaké otázky si položit ještě před samotným jednáním. Když své poznatky sdílíme s ostatními nebo jim vysvětlujeme vlastní postup, nové poznatky si zároveň sami lépe upevňujeme. Zpětná vazba od ostatních nám navíc pomáhá rychleji odhalit slepá místa nebo upozorní na rizika, která bychom sami přehlédli.
Podobně funguje i social learning – přirozené učení pozorováním ostatních. Když vidíme, jak kolegové přistupují ke stejnému problému, nevstřebáváme pouze informace. Přebíráme také způsoby přemýšlení, profesní standardy nebo nové úhly pohledu, které nám pomáhají utvářet i profesní identitu. Díky zkušenostem ostatních lépe poznáváme, co je v našem oboru běžnou praxí, jaké postupy fungují a jak se mění očekávání od role HR. Právě proto mají skupinové diskuze, společná práce na případových studiích nebo sdílení reálných situací mnohem větší dopad, než se na první pohled může zdát.
AI mění vzdělávání. Lidská zkušenost zůstává nenahraditelná
Umělá inteligence dnes během několika sekund nabídne řadu možných řešení nebo shrne odborné poznatky. Co ale zatím neumí, je přidat zkušenost z konkrétní firemní praxe. Kolega z oboru vám například řekne: „Zkoušeli jsme třetí variantu. Fungovala nám, ale narazili jsme na odpor managementu, takže jsme ji museli upravit.“ Právě tento lidský kontext dává vzdělávání novou hodnotu. Community-Based Learning proto nestojí jen na předávání informací, ale především na jejich společné interpretaci, sdílení zkušeností a hledání řešení, která fungují v reálné praxi.
Jak využít Community-Based Learning ve firemním vzdělávání
Firmy každoročně investují nemalé prostředky do vzdělávání zaměstnanců. Méně pozornosti už ale věnují tomu, co se děje po skončení samotného školení. Právě tehdy totiž začíná ta nejnáročnější část – převést nové poznatky do praxe. Skutečné otázky totiž často nepřicházejí během školení, ale až ve chvíli, kdy se účastníci vrátí do práce. Na kurzu všechno dávalo smysl. Jenže jak postupovat právě v naší firmě? Co když narazíme na úplně jinou situaci? Právě zde se ukazuje síla kvalitní komunity. Umožňuje vracet se s konkrétními otázkami, konzultovat vlastní zkušenosti, získávat zpětnou vazbu a společně hledat další řešení. Vzdělávání se tak z jednorázové události mění v dlouhodobý proces. Jedním z efektivních způsobů, jak tento proces podpořit, je vytvoření interní peer skupiny. Účastníci mohou po školení pokračovat v pravidelných setkáních, sdílet, co se jim osvědčilo, diskutovat konkrétní situace a společně hledat řešení nových výzev. Zkušenější kolegové zároveň přirozeně předávají své know-how těm, kteří jsou na začátku své profesní cesty. Vzniká tak přirozený knowledge sharing, který propojuje vzdělávání s reálnými potřebami firmy. Komunita ale nevznikne jen tím, že účastníky přidáme do společné skupiny na Slacku nebo Teams. Aby komunita skutečně podporovala učení, potřebuje aktivní facilitaci, důvěru, psychologické bezpečí a především jasný důvod, proč spolu lidé sdílejí reálné situace. Stejně důležité je i složení skupiny – její členové si musí mít navzájem co předat.
Na těchto principech stavíme vzdělávání v SUHR. Součástí našich akademií nejsou jen lekce s odborníky, ale také práce ve skupinách, diskuse nad reálnými situacemi z praxe nebo sdílení vlastních zkušeností. Mnoho účastníků navíc zůstává v kontaktu i dlouho po skončení programu a využívá komunitu jako prostor, kde si navzájem pomáhají při řešení nových výzev.
Jak navrhovat vzdělávání, které opravdu funguje
Pokud se mění způsob, jakým se učíme, měli bychom přehodnotit i to, jak vzdělávání navrhujeme. Nestačí přemýšlet jen nad tím, jaký obsah účastníkům předáme.
Stejně důležité je ptát se i na další otázky.
- S kým se budou učit?
- O čem budou diskutovat?
- Kde si nové znalosti vyzkouší?
- Od koho získají zpětnou vazbu?
- Jak budou sdílet vlastní zkušenosti?
- Co se bude dít mezi jednotlivými lekcemi?
- A co se bude dít po skončení programu?
Právě odpovědi na tyto otázky často rozhodují o tom, jestli vzdělávání skončí u inspirativního dne stráveného na školení, nebo povede ke skutečné změně. V době, kdy jsou informace dostupnější než kdykoli předtím, se skutečnou konkurenční výhodou nestává to, co víme, ale jak dokážeme nové poznatky společně využít v praxi. Budoucnost vzdělávání proto nebude stát jen na kvalitním obsahu. Bude stát především na lidech, kteří jsou ochotní sdílet zkušenosti, učit se jeden od druhého a společně hledat lepší řešení. Právě v tom spočívá síla Community-Based Learning.
