Kontrola je důležitá
Ještě před pár lety byla umělá inteligence spíše zajímavostí. Dnes je AI v HR pro mnoho personalistů běžným pracovním nástrojem. S jejím využíváním ale přicházejí také situace s právními dopady, které personalisté často podceňují. O to důležitější je vědět, jak AI používat tak, aby její využívání bylo v souladu s pracovním právem, ochranou osobních údajů i pravidly kyberbezpečnosti. „Výstupy AI mohou obsahovat věcné chyby, neaktuální informace, smyšlené údaje nebo právně nevhodná doporučení. Odpovědnost za jejich použití přitom nenese AI nástroj, ale zaměstnavatel, případně konkrétní osoba, která s výstupem pracuje. Obsah vytvořený AI je proto nutné vždy odborně ověřit, kriticky posoudit a nepřebírat jej automaticky bez lidské kontroly,“ upozorňují Jakub Málek a Tereza Pechová z advokátní kanceláře PEYTON legal. Právě proto by AI měla být pomocníkem, nikoliv náhradou za odborný úsudek.
Když AI pomáhá vybírat zaměstnance
Jednou z oblastí, kde se AI využívá stále častěji, je nábor zaměstnanců. Některé nástroje dokážou automaticky třídit životopisy, vyhodnocovat odpovědi uchazečů nebo doporučovat nejvhodnější kandidáty. Na první pohled to působí efektivně i objektivně. Ve skutečnosti ale nemusí být vůbec jasné, podle jakých kritérií systém kandidáty hodnotí. „Automatizované třídění životopisů a hodnocení uchazečů může působit objektivně, ve skutečnosti však může vést k nepřímé diskriminaci a netransparentnímu rozhodování. Zaměstnavatel proto musí rozumět tomu, podle jakých kritérií nástroj kandidáty posuzuje, a konečné rozhodnutí vždy podrobit lidské kontrole.” upozorňují Jakub Málek a Tereza Pechová.
Největší riziko? Zaměstnanci používají AI bez pravidel
Řada firem dnes řeší takzvané stínové využívání AI. Zaměstnanci si při práci sami vybírají veřejně dostupné nástroje, aniž by pro jejich používání existovala jasně nastavená pravidla. Že nejde o ojedinělý problém, potvrzuje také průzkum SUHR – téměř polovina respondentů (46,6 %) uvedla, že jejich organizace nemá jasně nastavená pravidla ani strategii pro využívání AI. Typickým příkladem je situace, kdy personalista nahraje do AI životopis uchazeče, pracovní smlouvu nebo interní dokument, aby mu nástroj pomohl s úpravou textu nebo shrnutím informací. Právě v takových chvílích může dojít k úniku citlivých dat, porušení ochrany osobních údajů, smluvní mlčenlivosti nebo obchodního tajemství. Firmy by proto měly jasně stanovit, které AI nástroje mohou zaměstnanci používat, pro jaké účely a jaké informace do nich nikdy nesmí zadávat.
Monitoring zaměstnanců pomocí AI má své limity
Umělá inteligence dnes dokáže sledovat pracovní aktivitu, výkon nebo komunikaci zaměstnanců. Přestože podobné nástroje mohou firmám přinést cenné informace, jejich využívání má jasné právní limity. „Sledování výkonu, komunikace nebo aktivity zaměstnanců musí mít zákonný důvod a být přiměřené. Pozor na automatizaci a překračování míry přiměřenosti,“ říkají Jakub Málek a Tereza Pechová.
Právní rizika nekončí u umělé inteligence
Práce personalistů ale nekončí pouze u AI. Každodenní praxe ukazuje, že firmy často chybují i v dalších oblastech. Mezi časté problémy patří například nesprávně nastavené souhlasy se zpracováním osobních údajů, uchovávání životopisů bez jasně stanovené retenční doby nebo nedostatečně nastavené procesy při odchodu zaměstnanců. Aktivní přístupy do firemních systémů, sdílená hesla nebo příliš široká oprávnění mohou představovat zbytečné bezpečnostní riziko. Přestože se jednotlivé situace liší, mají jedno společné – většině z nich lze předejít správně nastavenými pravidly a znalostí aktuálních právních požadavků.
Bezpečné využívání AI začíná znalostmi
Umělá inteligence bude v personalistice hrát stále významnější roli. Dokáže zrychlit řadu rutinních činností a uvolnit ruce pro práci, která vyžaduje lidský přístup. Zároveň ale není možné zapomínat na právní odpovědnost, která s jejím využíváním souvisí. Právě praktickým otázkám využívání AI, pracovního práva, GDPR i kyberbezpečnosti se věnuje Právní workshop pro HR od SUHR. Účastníci získají konkrétní doporučení, jak nastavit bezpečné využívání AI ve firmě, jak se vyhnout nejčastějším chybám nebo jak správně reagovat na situace, se kterými se personalisté setkávají stále častěji. Workshop staví především na praktických příkladech z praxe a pomáhá převést právní požadavky do každodenní práce HR.
Kdo jsou lektoři Právního workshopu pro HR?
Jakub Málek je advokát a managing partner advokátní kanceláře PEYTON legal. Ve své praxi se dlouhodobě specializuje na pracovní právo, ochranu osobních údajů a compliance. Spolupracuje s HR týmy a zaměřuje se na praktické dopady právních regulací do každodenního fungování firem.
Tereza Pechová působí jako advokátní koncipientka v PEYTON legal. Věnuje se především právu informačních technologií, umělé inteligenci, kyberbezpečnosti a ochraně osobních údajů. Zaměřuje se na nové technologie, jejich regulaci a praktické využití ve firemním prostředí.
