Nejde o výjimečné situace, ale o běžnou realitu. Zaměstnanec přijde s problémem, na který nemáte připravenou odpověď. Manažer vede náročný 1:1 rozhovor. V týmu se objeví chyba a čeká se reakce. Nebo vznikne napětí, které nikdo nepojmenuje, ale všichni ho cítí. V těchto chvílích nevychází stres z práce samotné, ale z toho, jak na ni lidé reagují.
Rozhoduje způsob reakce, ne perfektní odpověď
Typická reakce v náročné situaci je snaha ji co nejrychleji vyřešit. Právě to ale často zvyšuje tlak. V praxi se ukazuje, že mnohem větší dopad má schopnost situaci nejdřív pochopit a dát jí prostor. Už samotné shrnutí toho, co druhý říká, dokáže snížit napětí a vytvořit bezpečnější prostředí pro další krok. Stejně tak způsob, jakým lidé reagují v komunikaci. Automatické „ale“ často vede k uzavření druhé strany, zatímco navázání pomáhá udržet dialog. Velkou roli hraje i pozornost. Pokud HR nebo manažer v rozhovoru není plně přítomný, snadno přehlédne signály, které ukazují, že se v týmu něco děje. Právě tyto drobné momenty pak rozhodují o tom, jestli se stres v týmu postupně zvyšuje, nebo naopak snižuje.
Chyba jako moment, který nastavuje prostředí
Jedním z nejsilnějších spouštěčů stresu je chyba. Ne samotná chyba, ale reakce na ni. Právě v těchto situacích se ukazuje, jak prostředí ve firmě skutečně funguje. „Chyba není selhání, ale přirozená součást procesu, která vede k učení a inovacím. Přijetí chyb jako příležitosti zároveň snižuje stres a strach z hodnocení,“ vysvětluje Vanda Gabrielová, lektorka Školy improvizace a kurzu Improvizační dovednosti pro HR od SUHR. Pokud je chyba vnímaná jako selhání, lidé se začnou chránit. Sdílí méně informací, vyhýbají se otevřené komunikaci a snaží se problémy řešit individuálně. To vede k dlouhodobému napětí i vyšší chybovosti. Naopak prostředí, které s chybou pracuje vědomě, umožňuje rychlejší řešení a větší otevřenost. HR v tomto směru hraje klíčovou roli – nejen v nastavování procesů, ale hlavně v tom, jak se v těchto situacích reálně komunikuje.
Dovednosti, které mají okamžitý dopad
Ukazuje se, že zvládání těchto situací není otázkou osobnosti, ale konkrétních dovedností. Schopnost reagovat bez tlaku, naslouchat bez potřeby okamžité odpovědi nebo pracovat s nejistotou má přímý dopad na to, jak se lidé v práci cítí. Právě proto se firmy začínají více zaměřovat na rozvoj těchto dovedností v praxi. Nejde o obecné „soft skills“, ale o konkrétní situace, které se opakují každý den.
Improvizace jako trénink každodenních situací
Jedním z přístupů, který se na tyto momenty zaměřuje, jsou improvizační dovednosti. Nejde o hraní rolí, ale o trénink schopnosti reagovat v reálném čase a pracovat se situacemi, které nejdou dopředu naplánovat. Na těchto principech je postavený i kurz Improvizačních dovedností pro HR, který se zaměřuje na každodenní situace v HR praxi – od vedení rozhovorů až po zvládání náročných momentů v týmu.
Role HR se v těchto situacích láme
Pokud chce HR snižovat stres dlouhodobě, nestačí pracovat jen s workloadem nebo benefity. Klíčové je zaměřit se na situace, ve kterých stres vzniká – tedy na každodenní komunikaci, práci s chybou a schopnost reagovat v nejistotě. Právě v těchto momentech se totiž nejvíc ukazuje, jak firma skutečně funguje.
Kdo vás kurzem provede?
Vanda Gabrielová je facilitátorka, koučka a L&D konzultantka, která se zaměřuje na komunikaci, spolupráci a zvládání náročných situací v práci. Ve své praxi propojuje improvizaci s reálnými situacemi ve firmách a věnuje se tématům, jako je psychologické bezpečí nebo práce s chybou.
