V rozhovoru s Marií Janšovou diskutujeme o tom, jak události posledních let ovlivňují pracovní právo, s čím se zaměstnavatelé a HRisté potýkají, a zmiňujeme také, co nás v rámci pracovního práva čeká v letošním roce.
Jaké jsou největší změny v českém pracovním právu v roce 2022, na které si musí dát HR pozor?
Hlavní změny v zákoníku práce nastaly v průběhu roku 2020 a dále pak od 1. ledna 2021. A ty byly v mnohém ohledu skutečně revoluční, zejména pokud jde o výraznou změnu v oblasti dovolené, která se dotkla všech zaměstnavatelů i zaměstnanců. Rok 2022 tak výrazné změny zákoníku práce zatím nepřinesl. Ale co není, ještě může být. V průběhu letošního roku se jeho další novelizace zřejmě dočkáme. Do českého právního řádu totiž musí být zapracována tzv. Work Life Balance směrnice, která některé změny přinese. Velmi žádoucí by také byla jednodušší pravidla pro elektronické právní jednání v pracovněprávních vztazích. Musíme si však všichni počkat, co si na nás zákonodárce připraví.
Jak pracovní trh a pracovní právo ovlivnila válka na Ukrajině?
Přímý dopad současné situace na pracovní právo zatím nevidím. Nicméně dopady na český pracovní trh jsou významné a budou se ještě v čase dále projevovat a vyvíjet. Velmi brzy pro po začátku vojenského konfliktu bylo jasné, že lidé prchající z Ukrajiny budou mít na našem území speciální status a v dnešní situaci mají ti, kteří získali tzv. dočasnou ochranu, volný vstup na český trh práce. To považuji za skvělý počin a efektivní pomoc. A mám radost, když kolem sebe vidím, že se daří tyto lidi v českých firmách zaměstnávat, aniž by tomu bránily administrativní a časové překážky zdlouhavých povolovacích řízení. Upřímně to ve mne vyvolává otázku, zda je v dnešní době stále namístě mít tak přísná pravidla pro zaměstnávání tzv. třetizemců, tedy cizinců se zemí mimo EU a EHP. Koho a před kým chráníme?
Válka na Ukrajině ale má i své výrazné negativní dopady na český pracovní trh. Dochází ke zdražení vstupů, surovin, omezení, zpoždění nebo i zastavení některých dodávek, k omezení a zastavení odbytu. To již nyní vede k omezení provozu některých zaměstnavatelů, jejich restrukturalizaci či propouštění.
Jak ovlivní příliv uprchlíků český pracovní trh?
Už ovlivňuje a podle mého názoru spíše pozitivně. Vidím u mnoha zaměstnavatelů nadšení z přijímání nových posil a poskytování pomoci formou zaměstnání zároveň. Je však nutné, aby stát a příslušné orgány bedlivě kontrolovali, že nedochází ke zneužívání situace a vykořisťování lidí přicházejících z Ukrajiny.
Co musí firma nyní splnit, aby mohla zaměstnat uprchlíky před válkou?
Nejprve si musíte ověřit, jaký je pobytový titul (vízum) osoby, kterou chcete zaměstnat. A tedy si ověřit, zda je možné tuto osobu zaměstnat, aniž by bylo nutné žádat o pracovní povolení či jiný typ povolení k práci. Pokud má uchazeč o práci udělenu tzv. dočasnou ochranu (ta se uděluje po 22. březnu 2022), včetně držitelů víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění (speciálního víza s kódem D/VS/u) vydaného po 24. únoru 2022, je možné ho zaměstnat „okamžitě“, tj. bez nutnosti podstoupení klasické procedury začínající ohlášením volného místa na Úřadu práce a končící vydáním pracovního povolení, zaměstnanecké nebo modré karty. Cizinci s dočasnou ochranou totiž aktuálně mají na českém trhu postavení cizince s trvalým pobytem na území ČR, a mají tedy volný vstup na český pracovní trh. O nastoupení cizince do zaměstnání pak musí zaměstnavatel písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce, a to nejpozději v den nástupu cizince k výkonu práce, na příslušném formuláři a zaměstnavatel je dále povinen vést evidenci cizinců, které zaměstnává, a uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území ČR, a to po dobu trvání zaměstnání nebo výkonu práce na území ČR a dobu 3 let od skončení zaměstnávání nebo výkonu práce tohoto cizince. Další postup vedoucí k přijetí do zaměstnání je pak stejný jako u českých zaměstnanců – tedy vstupní lékařská prohlídka, pracovní smlouva, vstupní informace, proškolení, BOZP atd.
Očekáváte, že tato situace (válka) nastartuje v českém pracovním právu nějaké trendy dlouhodobého charakteru?
Byla bych ráda, kdyby začala debata nad změnou dosud velmi přísných pravidel pro zaměstnávání cizinců.
Jaké trendy přinesl do pracovního práva Covid-19?
Pandemie Covid-19 přinesla velké množství nových témat a mnohé z nich budou v naší společnosti rezonovat ještě dlouho. Stejně tak i některé nové trendy. Většina firem i zaměstnanců se poprvé setkala s tím, co to jsou a jak fungují překážky v práci na straně zaměstnavatele. Dodnes se v právních kruzích diskutuje, jaký je právně správný charakter překážky spočívající v nuceně zavřených provozovnách. Debaty také stále probíhají ohledně oprávnění zaměstnavatele vyžadovat po zaměstnancích v rámci jejich pracovních povinností nošení respirátorů, absolvování testování či dokonce očkování proti Covid-19. Významně pak během pandemie vrostlo využívání práce mimo pracoviště zaměstnavatele – home working či remote working a ukázalo se, jak je nedostatečnost právní úpravy této otázky na škodu všem. Přestože se zaměstnanci do firem vracejí, trend vzdálené práce bude jistě pokračovat a i s ohledem na nové formy práce a stále větší digitalizaci napříč odvětvími se budeme setkávat i s novými způsoby práce. A budeme nuceni neustále uzpůsobovat a vykládat zákonná – právní i daňová – pravidla tak, abychom mohli v tomto stále modernějším světe fungovat. Společenský a hlavně technologický vývoj je vždy o mnoho kroků vpřed než právní regulace. Takže nudit se rozhodně nebudeme.
Jaká by měla být základní znalostní výbava každého personalisty? Kde čerpat inspiraci?
Ve své praxi vidím, že personalistům často chybí základní znalosti právní úpravy pracovněprávních vztahů. To bohužel mnohdy vede ke vzniku problémů, které zaměstnavatele ve svém důsledku stojí nemalé peníze. A přitom se často jedná o situace, ke kterým nemuselo dojít, pokud by bylo postupováno správně či by byly využity možnosti dané zákoníkem práce či jinými příslušnými prvními předpisy. Doporučuji nespoléhat se na to, „jak jsem to řešil v minulé práci“ ani na vzory dokumentů a smluv kolujících po internetu. Investujte raději do svého pravidelného vzdělávání, školení. Doporučuji pravidelně také absolvovat školení zaměřené nejen na legislativní novinky, ale hlavně na nové pracovněprávní trendy a dopady soudních rozhodnutí do pracovněprávní praxe. Pro každou firmu je pak klíčová zejména základní pracovněprávní dokumentace – do té investujte, uzpůsobte jí svým konkrétním potřebám a naučte se s ní pracovat. Ani si nedokážete představit, jak může být taková pracovní smlouva rozdílná a jaké všechny výhody Vám může přinést. Pokud jde o procesy, doporučuji mít v malíku zejména právní stránku procesu náboru a příjímání pracovníků a jejich propouštění a také pravidla a možnosti odměňování. Naučte se také, jak správně doručovat zaměstnanci klíčové dokumenty. Inspiraci je skvělé čerpat nejen z odborné literatury, časopisů, webů a odborných školení, ale i ze setkávání a diskuzí s kolegy z jiných firem a profesí. A co do knihovničky každého personalisty? Zákoník práce, zákon o zaměstnanosti, zákon o inspekci práce (pro ověření výše sankcí, které hrozí za nedodržení zákonných pravidel) a kontakt na zkušeného HR právníka.
Marie Janšová
problematiky přechodu práv a povinností, specifik právních vztahů s manažery, poradenství v oblasti odměňování a ochrany know-how, kolektivního vyjednávání a zastupování v pracovněprávních
sporech a v řízení před správními orgány. Dále se specializuje na právní vztahy statutárních orgánů korporací, ochranu osobních údajů a spornou agendu. Je členkou Kolegia expertů Asociace pro rozvoj
kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů (AKV), European Employment Law Association (EELA) a předsedkyní představenstva Czech Employment Lawyers Association (CzELA). Mezinárodními právnickými ratingovými publikacemi je pravidelně řazena mezi nejdoporučovanější pracovněprávní specialisty (Chambers Europe, Who’s Who Legal). Pravidelně přednáší a publikuje; je spoluautorkou Komentáře k zákoníku práce (C.H.Beck, 2018).