Lukáš Augustín z ShipMonk nám poskytl pohled na současné trendy a výzvy v oblasti HR. V rozhovoru se dozvíte o nejvýznamnějších trendech, inspirativních osobnostech v českém a zahraničním HR, klíčových nástrojích pro efektivní práci, a jak se mění přístup k well-beingu zaměstnanců a flexibilní pracovní době. Tento rozhovor nabízí cenné tipy a rady pro všechny HR profesionály a zájemce o moderní řízení lidských zdrojů.
Lukáš bude jedním z lektorů Letního kurzu HR digitalizace, který začíná už 19. 8.
V praktickém kurzu HR digitalizace se naučíme zefektivnit naši práci pomocí AI a dalších vhodných digitálních nástrojů. Během workshopů a case studies z firem si ukážeme, jak digitalizovat HR procesy, zavést paperless HR i to, co si v tomto ohledu můžeme dovolit z hlediska (pracovního) práva.
Jaké jsou podle Vás nejvýznamnější trendy v HR, které se objevily v poslední době?
Asi nejde začít jinak než v obří změně pracovního trhu od roku 2017. Tehdy skončilo „období hojnosti“, kdy jsme se v životopisech mohli skoro až koupat, a od té doby už bylo jen hůř. Kandidátů stále ubývalo, ale pro náboráře to mělo i řadu výhod. Například se vyrojila spousta technických recruiterů, protože hledat technické profese bylo mnohem složitější. Dnes se situace obrátila. Opravdu obrovské množství firem po celém světě propouštělo a propouští a najednou se vám i programátoři reálně hlásí na inzeráty. To je bezprecedentní. Bohužel, bezprecedentní často bývá i špatné zvládání vyhazovů z pohledu firmy. Zkrátka to často neumějí. Například Facebook propouští ve velkém každé 3 měsíce. Rád bych tedy uvedl více populární téma jako AI, ovšem jako nejvýznamnější trend, který má na HR praktický dopad, vidím opravdu Layoffs. Na druhou příčku bych umístil již zmíněné AI, které nyní ovlivní přijatý AI act. Bohužel se mi v tomto směru vůbec nelíbí čím dál větší scraping dat, který AI umožňuje. Naštěstí se s AI dá ale dělat i spousta až neuvěřitelně užitečných věcí. Já sám mám silně modifikovaný ChatGPT pro potřeby HR a je to něco úžasného. Jako třetí a poslední trend vnímám migraci talentu. Na evropské firmy má obří dopad to, že ty nejlepší mozky utíkají do zahraničí, protože Evropa je přeregulovaná a nekompetitivní, co se výplat týká, ale to je větší a složitější téma. Navíc s každými těmito tématy toho může HR hodně změnit k lepšímu a věřím, že také změní.
Kdo je podle Vás nejvíce inspirativní osobností v HR v České republice?
Kdybyste se mě zeptali celkově, tak bych poskytl výrazně větší list, ale i u nás se jich pár najde. Hodně mě baví Martin Hruška z Prazdroje, je to frajer přes odměňování a má všechno – smysl pro humor, vysoké IQ a umí nejhezčí prezentace, co jsem v životě viděl. Baví mě i „starej dobrej“ Matěj Matolín, sice už trošku zanedbává svůj super blog Lovec hlav, ale baví mě, jak si se vším hraje a testuje. Naprosto mě rozsekal tím, jak na Vánoce jako dárek všem otevřel svou knihovnu know-how v Notionu. To byla neskutečná frajeřina. Ještě mě v poslední době baví podcast Kláry Gottwaldové na platformě Forendors o pracovním právu. Na závěr můžu ještě zmínit pár dalších – Honza Tegze co se náboru týče, Petr Skondrojanis, můj kolega podcaster a frajer přes firemní kulturu, vzdělávač Lukáš Gruner z Koné. Tak jsem jich nakonec našel docela hodně a to bych ještě mohl pokračovat. Mám zkrátka velký respekt k lidem, co jsou praktici a jako bonus jsou to fajn lidi, se kterými si dáte pivo.
Koho ze zahraničních HR osobností sledujete?
A je to tady. Zbožňuju Kasiu Tang a hrozně mi někdo takový chybí v naší krásné zemi! A taky škoda, že tvoří hlavně v polštině. Dál Irinu Shamaevu, ale nelíbí se mi již zmíněný scraping, ke kterému se po tom, co Google „vypnul“ X-ray, uchyluje. I tak je ale asi nejlepší sourcerka na světě. Scot Chisholm kvůli jeho super newsletteru s HR hacky. Ale největší modla je samozřejmě Dave Ulrich, o tom žádná. Legenda legend.
Pokud byste měl/a jmenovat 3 online nástroje, které Vám aktuálně usnadňují práci, které zvolíte?
Google Kalendář (vážně, bez toho neexistuju a dávám si do něho všechny úkoly), musím trošku cheatovat a o druhé místo se dělí Slack a Asana (to samé co Google Kalendář), Evernote, protože remember Everything. Tohle je pro mě svatá čtveřice, bez které si absolutně neumím představit práci.
Jak se změnil přístup k well-beingu zaměstnanců v posledních letech? Jaké jsou nejnovější trendy?
Já tyhle věci vidím obecně jinak, než většina kolegů, tedy alespoň vycházím z toho, co vidím na LinkedInu, Mediu a co slyším na konferencích. Nemyslím si, že se nějak výrazně změnil přístup, upřímně ani nejsem fanda oněch „generačních rozdílů“. Vidím to zkrátka tak, že hlavní podíl na well-beingu zaměstnanců má jejich přímý nadřízený. Pokud mají lidé dobrého šéfa, dobré kolegy a mají vše k tomu, aby mohli být výkonný, tak budou i úspěšní a budou mít dobrý „well-being“. Tahle myšlenka ve mně roste s každým dnem, co dělám mentoring. Software na duševní zdraví vám nezachrání well-being, pokud má tým nedobrého manažera. Na druhou stranu si myslím, že je dobře, že se o tom mluví a určitě se to plošně zlepšuje. Management je více vzděláván, byl uzákoněn whistleblowing, vznikají užitečné ceremonie jako All-hands, Townhalls, FAQs… zkrátka je to lepší a lepší.
Jak se mění koncept pracovní doby a flexibilní práce? Jaké jsou hlavní přínosy a výzvy?
Firmy se po covidu adaptovaly a přišel boom remote práce a flexibilní pracovní doby. Teď se to tak nějak stabilizuje, nicméně od toho čím dál více firem opouští a vrací lidi do kanceláří, byť nejčastěji s určitou flexibilitou. Dobrý příklad je nedávný výzkum z Ameriky, kde bylo změřeno, že průměrný počet dní na home office/remote je 2.38, což je násobek toho, co bylo před covidem. Ohledně pracovní doby je to firma od firmy a často i oddělení od oddělení. Osvícené firmy mluví o tom, že je důležité, aby byla odvedená práce, jiné zase o tom, že chtějí využívat toho, že se lidi potkávají, aby práce byla efektivní a to ideálně ve stejném časovém úseku. Hodně se mi líbí, jak to vyřešil Applifting, který má tzv. (volenou) radu starších, která si sedla a rozhodla, jak to bude a našli dobrý kompromis. Píšu tu odstavec a vlastně jsem ještě neodpověděl na druhou část otázky. Hlavní přínos vidím v tom, že když je firma flexibilní v pracovní době, tak dává lidem svobodu, volnost a důvěru. Na druhou stranu z toho plyne i řada rizik a také nároky na skvělý task management.
Co doporučíte našim budoucím studentům sledovat/dělat, aby zůstaly v aktuálním HR dění nebo drželi krok s aktuálními trendy? Máte nějaký návod pro HRisty, jak zůstat v obraze?
Praxe,Praxe, praxe, praxe. Začněte klidně na nejnižší roli a buďte hladoví, snažte se dostat do firem, které to dělají skvěle. Pokud se chcete něco naučit opravdu dobře, tak využijte LinkedIn, klidně napište „celebritám“. Budete překvapeni, jak často odpoví. Ptejte se známých leaderů, co očekávají od vaší role (pokud tu práci ještě neděláte). Když jsem já nastupoval na roli HRBP, tak jsem napsal samotnému Davu Ulrichovi a během hodiny jsem měl v inboxu materiály a rady. Nepřehánějte to s teorií, ona je totiž praxe často jiná. Shánějte si užitečné materiály. Založte si Notion/ClickUp/Evernote projekt a dělejte si vlastní vizi, ukládejte si dobré, praktické články, dobře si je štítkujte, nebojte se pro strukturu čehokoliv použít ChatGPT, ale ideálně s upravenými custom instructions. No a na závěr ještě dvě věci – to nejdůležitější – dělejte chyby a nebojte se pracovního práva. Pracovní právo se stejně doučíte ve spolupráci s právníky, případně až nastane nějaká vážnější situace, tak si stejně vše osvěžíte, protože musíte. Hlavně ale dělejte chyby, ty vás toho nejvíc naučí.